O euthanásii

5. června 2006 v 11:43 | jjs |  Glosy
Zvykáme si na to, že věci, o kterých naši předkové neměli sebemenší pochybnost, se stávají předmětem "diskuse". I o tak zvané euthanasii - zabití člověka ze soucitu - se veřejně hovoří. Je to prý složitý problém.

Shodou okolností jsem viděl část pořadu na ČT 2, který se tímto "problémem" zabýval. Názory lidí byly různé. Věřící samozřejmě euthanasii odmítali - copak se od nich dalo čekat, ve společnosti vždy budou nějací zpátečníci. A ostatní? Utkvěly mi dvě odpovědi. Mladá, zdálo se, že zdravá dívka: "Když někdo chce umřít, ať umře, to je jeho věc..." Stará, evidentně nemocná babička na nemocničním lůžku: "Každý má právo na svůj život, nikdo mu jej nesmí vzít!"
Tyto dva názory vystihují celou podstatu problému. Mladý člověk neupírá nikomu právo na dobrovolný odchod ze světa - "když někdo..." - ale tím někým jistě nemyslí sebe, smrt se jej netýká. Starému člověku je smrt nablízku, dotýká se jeho osoby, a on chce žít za každou cenu. A takovéto "diskuse" ho pochopitelně děsí. Když v zákoně bude stát, že ten, kdo je nevyléčitelně nemocný, může požádat o zabití, není tím vlastně naznačeno, že by to měl udělat? Ušetřit ostatním práci, peníze, čas (ono odlehčovat někomu v bolesti je totiž podstatně složitější než ho zabít)? Neobtěžovat už svět, který pro něj nemá místo? Ale on chce přece žít, i když, jak o něm ostatní soudí, jeho život za nic nestojí. Ale kdo rozhoduje o kritériích kvality života? Člověk, pro něhož smyslem života je užít si, pochopitelně toho , kdo si již užívat nemůže odsuzuje na smrt. Prý ze soucitu. Když někdo chce zemřít, ať zemře, je to jeho věc... Ale já? Já ještě ne. Jsem mladý, krásný a zdravý. A až budu starý, ošklivý a nemocný? Pak se mnou mějte soucit. Ale co je to soucit?
Je soucitné snažit se zbavit někoho utrpení za každou cenu, i za cenu života, protože utrpením ztrácí život smysl a jen mladý a zdravý člověk má právo žít? K tomu bych podotknul, že takto "soucitní" byli nacisté a natočili dokonce o "soucitu" několik propagačních filmů. O tom, jak to vypadalo s postiženými a nemocnými lidmi za jejich vlády v praxi, máme mnoho svědectví.
Nebo je soucitné oceňovat hodnotu utrpení, respektovat lidskou důstojnost trpícího a stát mu nablízku?
Nejen "dnes již přežitá" křesťanská víra hovoří jasně proti euthanasii, ale také všem tvorům vrozený pud sebezáchovy a snad i zdravý rozum, který by měl být vlastní každému člověku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama